Aplikace ozónových technologií

PŮSOBENÍ OZÓNU V LÉČBĚ

Charakteristika a působení ozónu a jeho aplikace.

Ozon je plyn s charakteristickým zápachem, respektive vůní, jakou můžeme cítit ve vzduchu po typické letní bouřce. Lidský čich je na tuto vůni obzvláště citlivý a je proto schopen zaregistrovat již i velmi malé a naprosto neškodné koncentrace tohoto plynu ve vzduchu. Poprvé byl tento plyn analyzován v Německu M. van Marumem roku 1785, když zkoumal podivný zápach, který vzniká kolem elektrických strojů, pravděpodobně vlivem jejich jiskření. Roku 1840 F. C. Schonbein ve své knize "Erzeugung des Ozons auf chemischem Wege" pojmenoval tento plyn s charakteristickým zápachem, podle řeckého slova ozein - ozon (vydávat vůni). První generátory ozonu byly zkonstruovány roku 1857 Werner von Siemensem v Německu a roku 1896 Nikola Teslou v USA.

Ozon je světlemodrý plyn s charakteristickým zápachem. Jeho molekula je tvořena třemi atomy kyslíku. Chemická značka O3.

Ozon není radikál. Je velmi nestabilní a poměrně rychle se rozkládá na kyslík O2 2 mol O3 = 3 mol O2

Při teplotě 20°C, tlaku 101,3 kPa je poločas rozpadu 45 minut. Při teplotě 30°C a stejném tlaku je poločas rozpadu jen 20 minut. Má velmi silné oxidační schopnosti.

Jak tento prvek pomáhá řešit problémy pacientů s diabetem a zvláště jeho komplikace?
Z fyzikálních parametrů vyplívá, že 2 mol O3 se rozloží na 3 mol O2 Tří atomární kyslík je právě ten, který nejčastěji vstupuje do oxidačních pochodů.

Podstatné ale je že, zároveň ozon poskytuje při tomto rozpadu uvolněnou energii pro zdárný průběh oxidace. V případě cukru až na CO2 a H2O, tedy úplnou oxidaci glukosy, bez vzniku kyseliny mléčné a volných radikálů. Vstup O3 do tohoto procesu tak odstraňuje oxidační stres buňky a zabraňuje poškození biomolekul. Brání rozvoji neuropatie, rozvoji ischémie a navíc ješte tento prvek má silné působení na bakterie, plísně a viry. Tím brání i rozvinutí infekcí u diabetiků.

Tuto metodu léčby používám u diabetiků již 6 let. Bylo provedeno již více jak 50 000 aplikací ozonu, všemi způsoby, které tato metoda umožňuje.

Možnosti aplikace aktivního kyslíku - ozonu.

1. Invazivní techniky.

  1. VAH - Velká autohemoterapie. Nejčastěji používaný způsob. Do speciálních odběrových lahví aplikujeme 2500 mj. Heparinu a odebereme 150 ml venosní krve. Venosní krev v láhvi nasytíme směsí O2+O3. Takto nasycenou krev reinfundujeme zpět pacientovi. Doporučená kůra 1–2x týdně celkem 10x.
  2. MAH - Malá autohemoterapie. Odebereme 10 ml venosní krve do speciální stříkačky. Krev nasytíme směsí O2+O3. Takto ošetřenou krev aplikujeme intramuskulárně. Doporučená kůra 1–2x týdně celkem 10x.
  3. Intravenosní aplikace fyziologického roztoku nebo roztoku 5% glukózy nasyceného směsí O2+O3.
  4. Intraarteriálně. Až 20 ml směsi O2+O3 aplikujeme do periferní artérie, nejčastěji art. femoralis. Takto malé množství se rychle rozpustí v krvi a nezpůsobí plynovou embolii.
  5. Intravenosně. Podobá aplikace pomalu do žíly.
  6. Intramuskulárně. Až l0 ml směsi O2+O3 do svalu. Doporučená kůra 3–5x týdně celkem 10–20x.
  7. Subkutánně nebo intrakutánně formou malého množství jako pupeny.
  8. Intraartikulárně- 2–l0 ml směsi O2+O3 dle velikosti kloubů. Doporučená kůra 1x týdně celkem 5x.

2. Neinvazivní techniky.

  1. Rektálně 100-1000 ml směsi O2+O3 insuflací přes rektální rourku. Dále je možno provést insuflaci do vagíny, či uretery v přiměřeném množství.
  2. Perorálně. 2-3x denně 2 dcl ozónované vody.
  3. Transdermálně. Přes sáčky naplněné směsí O2+O3 aplikované na končetiny. Vtíráním ozonem syceného olivového oleje. Obklady s vodou nasycenou ozonem, ozonovou saunou. Doporučená kůra 3-5x týdně většinou do zhojení kožních defektů.
  4. Inhalačně. Směs O2+O3 se probublává přes různé oleje a pak se inhaluje. U tohoto způsobu aplikace je nutno průběžně kontrolovat koncentraci ozonu v inhalované směsi, aby nedošlo k poškození plicního epitelu.
  5. Do pištěli, abscesů a chobotů otevřených ran nebo do drénů včetně drénů intraperitoneálně zavedených. Kdykoliv dle možností ordinace a pacienta.

Během této terapie dochází ke snižování hodnot glykaemie a musím diabetiky upozorňovat na možnost hypoglykaemie a snížení dávek insulinu. Často je toto snížení trvalého charakteru. Dochází velice rychle i ke zhojení defektů a odeznění infekcí.

Tuto terapii absolvovali i pacienti u nichž byla indikována amputace DK. I tyto těžké stavy se daly zvládnout a k amputacím nedošlo. U některých pacientů uplynulo od termínu navržené amputace již 3 roky a končetina je plně funkční.

Kombinace s jinými terapiemi.
Léčbu lze s výhodou kombinovat také s magnetoterapií či laseroterapii. Při odběru krve pro velkou autohemoterapii je možné její ozáření laserem. Osvědčuje se podávání vitaminů, základních antioxidant a Koenzymu Q10. Všechny tyto doplňkové a podpůrné metody pomáhají řešit také energetický deficit organismu ať již zásahem na celkový organismus či lokálně na poškozené tkáně.

Místní péče o defekty je samozřejmou a využívá se všech dostupných možností k vyčištění rány od mechanického faktoru až po enzymatické způsoby. Sprchování rány je také naprostou samozřejmostí. Výrazně nám pomáhá k léčení defektů ozonová mast a obklady s ozonovou vodou. Mají svůj význam hlavně ke zlepšení prokrvení a bojem s infekcí.

Tablety OXY-OXC jsou také velkým přínosem s infekcí v trávícím ústrojí.

1. Biochemické působení ozonu na prokrvení.

Dochází k zlepšení průtokových vlastností erytrocytů. Odstraňuje se řetízkování erytrocytů a dochází k jejich rovnoměrnému rozptýlení. Ovlivněním membrán se zvyšuje jejich flexibilita a tím i zlepšení průtokových vlastností a transportu kyslíku.Pružnější krvinky se protlačí do menších cévek. Protože krvinky nekolují v krvi v hloučcích ale rozptýleně, zvětší se obrovsky jejich celková plocha a kyslíku se přenese více. Nakonec i to, že jsou rozptýlené, znamená prevenci proti embolizacím.

Zvýšením 2,3 difosfoglycerátu lze dosáhnout změny B-řetězců hemoglobinu a zlepšení výdeje kyslíku na periferii. Změní se vazba kyslíku na hemoglobin a kyslík se volně ukládá do tkání. Z červených krvinek je tak schopno se uvolnit volně do tkání více kyslíku. Tak masivních změn se nikdy nedosáhne pouze jen inhalací kyslíku. Částečně tento efekt využívají hyperbarické kyslíkové komory.

Dochází k aktivaci enzymů, které se podílejí na odbourávání nadbytečných peroxidů a radikálů -glutathionperoxidáza, kataláza a superoxiddismutása. Zvýší se účinek sběračů či zametačů volných radikálů. Tyto účinky jsou velice důležité, často se totiž vyskytuje otázka, zda právě ozon nepodporuje větší výskyt těchto zametačů volných radikálů. Při oxidačním stresu vznikají peroxidy v mitochondriích a narušuje se buněčné dýchání. Vlivem ozonu se toto nitrobuněčné dýchání upraví.

Upravuje oxidativní dekarboxylaci pyruvátu ve vztahu k tvorbě acetylkoenzymu A. Dekarboxylace pyruvátu představuje centrum lidské intermediální látkové výměny. Probíhá za pomoci multienzymatického komplexu 3 enzymů a 5 koenzymů, které jsou uloženy na vnější mitochondriální membráně. Mitochondrie jsou odpovědné za energetický chod buňky.

Dojde k aktivaci mitochondriálních dechových řetězců oxidací NADH nebo cytochromem C. Vlivem O3 se NADH oxiduje na NAD s následným oživení cyklu kyseliny citrónové. Tím se opět zlepší základ metabolismu látkové výměny. Souhrnem lze konstatovat, že ozon ovlivňuje metabolismus kyslíku takto:

  • změnou průtokových vlastností krve
  • zvýšením glykosidů v erytrocytech
  • aktivací enzymů, které detoxikují peroxidové a kyslíkové radikály
  • vlivem na oxidativní dekarboxylaci pyruvátu
  • aktivací mitochondriálních dýchacích řetězců

2. Biochemické působení ozonu na viry, bakterie a plísně.

Baktericidní působení spočívá v rozrušení struktury obalů kapsidů peroxidací fosfolipidů a lipoproteinů. Pak teprve dochází k vazbě na DNA nebo RNA. Rozdíl v působení na vyšší organismy spočívá v tom,že ozón je při stoupající dávce dříve toxický pro infekční zárodky než pro člověka. V některých případech se mechanismus vlivu ozonu vysvětluje také poškozením polypeptidových řetězců a proteinů obalu. Toto může vést k poruše adhezívní schopnosti viru, přičemž se rozlomí DNA na dva díly a tím se výrazně ovlivní replikační schopnost viru. Tento efekt je tak významný, že existují již práce prokazující vliv ozónu i na viry HIV.

Pochopení baktericidního efektu dokresluje i proces při fagocytose. Všechny granulocyty obsahují histamin a enzym peroxidasu.

Chronická infekce vzniká tehdy, nemohou-li leukocyty tvořit dostatek peroxidů, aby mohly zabíjet. Ozonizací dodané peroxidy působí synergicky s týmiž, vzniklými intracelulárně. Fagocytosa a odstraňování pohlceného materiálu v bílých krvinkách je proces, který vyžaduje energii. Proces, který je spjat s výraznou stimulací leukocytární respirace a metabolismu glukosy. I do těchto procesů ozon příznivě vstupuje.

Některé práce ukazují, že buňky které jsou napadány viry, vytváří radikály kyslíku, aby tyto viry ze svého těla vyhostily. Zdá se, že viry jsou zneškodněny radikály kyslíku a bakterie peroxidem vodíku, který vzniká ve fagocytárních vakuolách.

3. Biochemické působení ozonu na imunitní systém.

Ozon působí na lymfocyty, což vede k indukci interleukinu 2, gama-interferonu a TNF. Sledováním lymfocytů T4 a T8 byl prokázán imunostimulační efekt u mnoha infekcí, včetně virových. V neposlední míře byl pozorován účinek na trombocyty zásahem do mechanismu srážlivosti i funkce prostaglandinů. Trombocyty mají funkci i při alergických zánětlivých stavech, u autoimunních chorob a při hojení ran.Velice často se podaří vypěstovat bakterie, které přežívají nitrobuněčně. Ukazuje se, že tyto bakterie mají význam u mnoha chorob, např. arterioskleróze, ale i třeba arthroze, či některých malignitách. Bezesporu také významně vyčerpávají imunitní systém.

Ozon jako plyn, který má vliv na bakterie, viry a plísně proniká do buněk zcela bez problémů. Má proto velký význam u nitrobuněčných infekcí.

Imunitní a centrální nervový systém mají mnoho společného. Používají řadu stejných receptorů a mediátorů. Společná je i jedna z jejich základních charakteristik. Oba systémy po narození teprve dozrávají a vyvíjejí se pod vlivem impulsů, které dostávají z vnějšího i z vnitřního prostředí. Oba se celý živost učí a jejich paměť je základním faktorem regulace jejich činnosti. Když není dostatek správných podnětů, systém nefunguje.

4. Energetický vliv ozonu.

Při dostatku kyslíku, tedy při aerobním režimu se metabolizuje glukóza na pyruvát a z 1 molekuly glukózy vzniká 36 molekul ATP. Při nedostatku kyslíku nebo buněčném stresu (nedostatku volné energie) dojde k anaerobnímu metabolismu glukózy, kdy vzniká kyselina mléčná a jen 2 mol ATP z 1 molekuly glukózy, tedy 18x méně. Aktivní kyslík-ozon umí nedostatek volné energie doplnit. Při rozpadu molekuly O3 se uvolňuje 143 kJ/mol. Nejlépe je již energetický vliv propracován u mozkových ischémií. Nedostatek ATP v ischemickém ložisku (následek přesmyku aerobní glykolýzy na anaerobní) způsobuje depolarizaci buněčných membrán a selhání elektrického potenciálu. Podaří- li se do ložiska dostat dostatek energie uvolněné při rozpadu ozonu, zvyšuje se nabídka k tvorbě ATP. Účinek se projevuje hlavně v oblasti ischemického polostínu, kde je v tu dobu nízký, ale dosud zachovaný průtok krve. Stabilizací membrán, jejich fosfolipidů se zmenšuje riziko nekrózy tkáně. Zlepšuje se funkce NA/K pumpy a CA++ ATP dependentních kanálů. Tato teorie o ischémii nervové buňky platí obecně o všech buňkách.

Diabetes mellitus, jeho komplikace a možnosti zlepšení průběhu tohoto onemocnění pomocí aktivního kyslíku O3 ozonu.

O vzniku, průběhu a možnostech léčení diabetu se na stránkách odborného tisku píše stále více a více. Občas neuškodí, podívat se na tuto problematiku trochu jiným pohledem Pohledem chirurga , který není příliš zatížen klasickým schématem o možnostech kompenzace diabetu moderními a stále lepšími antidiabetiky, ať již perorálními nebo pomocí insulinu.

Vidím totiž ve své praxi, která je zčásti zaměřena na léčbu těch nejvážnějších komplikacích při diabetu, stále velké množství pacientů s mnohačetnými problémy. Zároveň jsem přesvědčen, že právě těmto pacientům věnují diabetologové tu nejlepší péči dle nejnovějších poznatků svého oboru.

Je nutné podívat se na tento problém očima těch teoretických oborů, které se zabývají metabolismem na úrovni buňky. Velký pokrok učinily obory jako biotechnologie, biofyzika, nanotechnologie a hlavně kvantová fyzika. Učí se poznat a pochopit základy a funkce buňky z energetického hlediska. Tyto teoretické obory poněkud předběhly naše zaběhlé chápání, v kterém převažují pojmy klasické fyziky, a hlavně biochemie. Pojmy energetické jsou těmto procesům nadřazené a beze změn na energetických kvantech buněčných pochodů nemohou proběhnout ani změny biochemické. Tyto změny biochemické, jak všichni víme, se promítají do stavby hmoty a my se učíme rozlišovat hmotu v její fyziologické, nebo patologické formě.

Docházím po studiu energetických vlastností živé hmoty k názoru, že právě diabetes je typickou formou poruchy buňky v umění hospodařit s energií. V umění získávání energie při procesu oxidace živin, zvláště cukrů ale i u tuků a bílkovin.

Na nedostatek energie jsou citlivé právě nejvíc cukry, pak tuky a nakonec bílkoviny Diabetes je proto nejen porucha cukrů ale také významně tuků a bílkovin. Proto je toto metabolické onemocnění tak významné, že postihuje všechny složky metabolismu.

Na nedostatek energie je citlivá také nervová tkáň, proto projevy neuropatie. Nedostatek energie rovná se nedostatek kyslíku v tkáních a proto projevy mikroangiopatie a tak časté projevy nehojících se ran při poranění. V tomto terénu se přidružuje snadno infekce a problémy diabetika jsou tak dovršeny. Stejné metabolické poruchy je schopen vyvolat i dlouhodobý stres.

Z uvedených principů vyplývá, že hlavní využitelné vlastnosti při léčbě ozónem jsou tyto:

  • Podpora prokrvení všech tkání včetně CNS - ischémie centrální i periferní.
  • Baktericidní, fungicidní a virucidní - chronické infekce včetně hepatitidy a HIV.
  • Imunorestaurační efekt - autoimunní poruchy, alergie a pod.
  • Energetický efekt - stavy vyčerpání psychické i fyzické, problémy stáří.
  • Regenerační - urychlené hojení ran, zlomenin, popálenin a pod.
  • Protinádorový - je prokázán vzestup tumor nekrotisujícího faktoru - TNF.
  • Kombinace všech mechanismů - např.u diabetu, ve stadiu všech jeho komplikací.

Toto sdělení si neklade za úkol vyčerpat celou problematiku aktivního kyslíku a jeho vliv na naše zdraví. Jde jen o základní snahu informovat o zkušenostech a způsobech léčby některých onemocnění. Touto léčbou se jen v sousedním Německu zabývá více jak 6 000 lékařů. Tato léčba je v Německu ale i v jiných zemích hrazena pojišťovnami.Každoročně je několik světových kongresů na toto téma procento komplikací, které bylo na více jak 1 000 000 aplikací této léčby ve světě uveřejněno.

Toto číslo je jen 0,0007% komplikací při aplikaci ozonu.

Voda sycená aktivním kyslíkem - ozonem - O3

Voda je přírodním zdrojem, který je na rozdíl od jiných přírodních zdrojů obnovitelný ve všech složkách hydrosféry, protože vlivem hydrologického cyklu voda mezi jednotlivými složkami hydrosféry obíhá a úbytek se nahrazuje přírůstkem.

Koloběh vody v člověku je neméně zajímavý. Novorozenec je ze 77% z vody, starší člověk ještě stále ze 60%. Proto by člověk měl převahu této látky v těle více ctít.

Často se mluví o "živé vodě". Tento výraz znají snad všechny národy. Jde o energetickou vazbu, která udržuje atomy vodíku mezi sebou. Energeticky slabá vazba určuje úhel atomů asi 109 st. Dalo by se říci , že tato vazba je jako "mrtvá voda". Energeticky silná vazba až 130 st. je "živá voda". Voda obohacená ozónem má úhel mezi vodíky právě těch 130 st.

Vodík je nejrozšířenější prvek ve Vesmíru. Kyslík je nejrozšířenější prvek na Zemi. Není divu, že základní sloučenina těchto dvou prvků je odpovědná za vznik života.

Desinfekční vlastnosti ozonu se uplatňují při úpravě pitné vody, což je využíváno řadou městských aglomerací již devadesát let. Ozon je efektivnější než chlor v likvidaci veškerých virů. Echovirus 29, který je nejcitlivější, je zničen za 1 min. Echovirus 12, který je nejrezistentnější a užívaný jako standart je zničen za 10 min. Pro nasycení krve v krevní konzervě ozonem stačí 2 l směsi O2-O3 o koncentraci 50ug/ml k úplnému zničení viru hepatitidy a HIV.

Při přípravě vody se využívá vlastnosti ozonu, kterou je velice rychlá rozpustnost ozonu v tekutinách. Rozpustnost ozonu v tekutinách je 10x větší než u kyslíku. V tkáních pak dochází ke zvratnému procesu rozpadu 2 molekul O3 na tři molekuly O2.

Tak dochází k mnohem většímu nasycení tkání kyslíkem, než při klasickém okysličení inhalačním. Energie uvolněná při tomto procesu je přímo využitelná pro buněčné reakce.

Energie vzniklá při rozpadu O3 má hodnotu 142,1 Kj/mol

Poločas rozpadu ozonu ve vodě o Ph 7, při 20°C je 8-10 hod. Voda nasycená ozonem se proto nedá skladovat a musí se použít brzy po nasycení.

Hlavní využitelné vlastnosti při léčbě ozónem jsou tyto:

  1. Baktericidní,fungicidní a virucidní -chronické infekce včetně intarcelulárních a HIV.
  2. Podpora prokrvení všech tkání včetně CNS -ischémie centrální i periferní.
  3. Imunorestaurační efekt -autoimunni poruchy ,alergie.
  4. Energetický efekt-stavy vyčerpání psychické i fyzické, problémy stáří.

Odvozené další efekty:

  • Regenerační - urychlené hojení ran, zlomenin a pod.
  • Protinádorový - je prokázán vzestup tumor nekrotisujícího faktoru TNF.
  • Kombinace všech mechanismů - např.u diabetu, ve stadiu všech jeho komplikací.
  • Upravenou vodu s ozonem je možno používat k pitným kůrám,výplachům či k obkladům, ale také třeba k saunování. Úpravou vody se míní i úprava vody v městských aglomeracích a v domácnostech. Takto upravená voda se dá používat i pro nemocnice. Hlavní důraz se klade na odstranění bakterií, plísní a virů z vody tam, kde jsou oslabení jedinci a nemocní lidé. Velký význam má voda upravená ozonem při zubních ošetřeních. Při používání turbin zubních vrtaček se tyto nástroje chladí vodou a kapénky vody se rozstřikují do vzdálenosti několika metrů, často jde při tom i o krev infikovanou. Dále při zákrocích obličejové chirurgie, kde nelze použít běžné desinfekce na sterilizaci operačního pole. Při léčbě popálenin, kdy velké plochy často infikované a infekce tak komplikuje těžký stresový stav popáleného.Navíc nelze použít pro infekci transplantáty na krytí ran. Ošetření ran vlhkým krytím značně urychluje jejich hojení. Při použití vody nasycené ozonem se hojení zlepší.a zmenší se i tvorba jizvy. Některé školy používají i očistné klysma vody s ozonem do úplného vyčištění střeva. Zde je výborný detoxikační účinek celého organismu a zároveň se jedná o jednu z nejúčinnějších prevencí Ca střeva.
  • K detoxikaci střeva dále slouží tablety OXY-OXC
  • Indikace: Choroby celého zažívacího traktu, gastritis,Ca žaludku, zánětlivá onemocnění střevní, stomatitidy, zákroky v dutině ústní. Výborné vlhké krytí na infikované nehojící se rány a pod.
  • Kontraindikace: Pro zevní aplikace prakticky žádné. Pro vnitřní použití nutno myslet na vymizení střevní flory a je nutno znovu osídlit střevní floru třeba pomocí laktobacilu a pod.
  • Dávkování: zevně 2-3x denně na postižené místo. Vnitřně zpočátku 2-3x denně 2 dcl, pak stačí 1x denně jako prevence 2 dcl vody. Klysma dle krajových zvyklostí.

Kyslikové léčivé terapie

biooxidační terapie ozonu může léčit široké spektrum chorob, neboť zabíjí bakterie, plísně, parazity a viry. Také muže ničit určité nádorové buňky. Ačkoliv ozon a peroxid vodíku jsou v čistém stavu vysoce toxické, pokud se zředí na terapeutickou úroveň, jsou pro lékařské užití bezpečné a účinné.

Podíl nežádoucích vedlejších účinků vztažených na jednu aplikaci je jen: 1 : 0,0007

Příklady použití:

  • abcesy
  • akné
  • AIDS¨
  • alergie
  • anální fisury
  • artritidu
  • artrózu
  • astma
  • Akutní a chronické virové infekce
  • Alergie
  • Alzheimerova choroba
  • Angína
  • Astma
  • bércové vředy
  • bolesti z metastatického karcinomu
  • cirhózu jater
  • cystitidu
  • furunkolózu
  • gangrénu
  • gastrointestinální choroby
  • giardiózu
  • glaukom
  • Bolesti hlavy způsobené krevními vměstky
  • Cerebrálně vaskulární choroby (mrtvice a ztráta paměti)
  • Cukrovka II. typu
  • Diabetes melitus II
  • Emfyzém (rozedma)
  • Virus Epsteina-Barrové (syndrom chronické únavy)
  • Chronické bakteriální infekce neodpovídající na léčbu
  • Chronická obstrukční choroba plic
  • Chřipka
  • Infekce související s nákazou virem HIV
  • Kardiální arytmie (nepravidelné bušení srdce)
  • Kardiokonverze (vynechávání srdce)
  • Kardiovaskulární choroby
  • Koronární spazmus
  • Metastatický karcinom (rakovina)
  • Opar prostý
  • Opar pásový
  • Parazitární infekce
  • Parkinsonova choroba
  • Periferně vaskulární choroby (nedostatečný oběh)
  • Revmatická artritida
  • Roztroušená skleróza
  • Strdeční aritmie
  • Systémová chronická kandidóza /kvasinková nákaza/
  • Temporální arteritida /zánět spánkové tepny/
  • Vaskulární bolesti hlavy
  • hepatitidu
  • herpes
  • hypercholesterolemii
  • jizvy po ozařování
  • klimakterium
  • komplikace při hojení ran
  • migréna
  • mozkovou sklerózu
  • mykózy
  • osteomyelitidu (s nervy související zánět kostní drene)
  • Parkinsonova choroba
  • píštele
  • poruchy krevního obehu
  • prujem
  • rakovinné nádory
  • rakovina krve
  • Raynaudovu chorobu
  • retinitidu (zánet sítnice)
  • revmatoidní artritidu
  • sepse
  • sinusitidu
  • spondylitidu (zánet páteřních obratlu)
  • starecké demence
  • stomatitidu (zánet sliznice ústní dutiny)
  • Sudeckovu chorobu
  • tromboflebitidu (zánetlivé žilní onemocnení)
  • vredy rohovky
  • vredy z proleženin
  • vredy žaludku a dvanáctníku
  • vulvovaginitidu (zánet zevních rodidel a pochvy)
  • zácpu
  • zánet tlustého střeva
  • Zánět plícní tkáně vyvolaný parazitem Pneumocystis carinii